Masłowskou podezřívám z toho, že je ruským špehem. Tu knihu napsala, aby se mohla beztrestně pohybovat v naší polské realitě a vytřít nám, Polákům, zrak. Nikdy v [život]ě bych se s ní nechtěl osobně setkat, neboť se bojím, že ze mě vysaje všechno to nejcennější a svým špehovsky-ruským způsobem si to předělá k obrazu svému. Na druhou stranu, jedná-li se o tu knihu, jsem velice spokojený. Otázka, zdali jde o literaturu mužskou nebo ženskou, zde není na místě. Je to kus lehce zkaženého literárního masa a zdá se, že bylo nutné žít čtyřicet let, abych si vůbec něco tak zajímavého přečetl.