Citáty (140)
Nic nevlévá do člověka život tak jako umírající Spasitel.
Bránit Bibli? To bych stejně tak mohl bránit lva! Vypusťte ji - ona se ubrání sama.
Musí dojít k rozvodu mezi tebou a hříchem, nebo nebude žádné manželství mezi tebou a Kristem.
[Satan] dovede způsobit, že [lidé] tančí na okraji pekla, jako by byli před branami nebe.
Kázání Krista je bič, který šlehá ďábla. Kázání Krista je hromová rána, zvuk při kterém se celé peklo chvěje. Proto tedy nikdy nemlčme.
Jistě, kdyby lidská srdce byla, jaká mají být, krátká kázání by postačila.
Víra není slepou věcí, neboť víra začíná s poznáním. Není věcí spekulací, neboť víra věří skutečnostem, které jsou jisté. Není věcí nepraktickou, snivou, neboť víra důvěřuje, a přivazuje svůj osud k pravdě zjevení.
Žij a zemři bez modlitby, a budeš se modlit dostatečně dlouho, až se dostaneš do pekla.
Je dobrým pravidlem nepohledět ráno do tváře žádnému člověku, dokud nepohlédneme do tváře Boží.
Cokoliv, co nás povede k modlitbě, je požehnáním.
Měli bychom se modlit, jsme-li v náladě na modlitbu, neboť by bylo hříchem zanedbat takovou krásnou příležitost. Měli bychom se modlit, i když nejsme v patřičné náladě, neboť by bylo nebezpečné setrvávat v takovém nezdravém stavu.
Modlitba hýbe rukou která hýbe světem.
Pamatujte, Kristovi žáci se musí učit na svých kolenou.
Jsme naprosto přesvědčeni, že ten nejlepší způsob, jakým byste měli trávit svůj volný čas, je buď čtením nebo modlením. Můžete se velmi poučit z knih, které poté můžete užít jako pravé zbraně ve službě svého Pána a Mistra. Pavel volal, "přines knihy" - přidejte se k tomu volání.
Mezi světákem a křesťanem by měl být takový rozdíl, jako mezi peklem a nebem, mezi záhubou a věčným životem.
Křesťan je neustálým zázrakem.
Věřím, že nejšťastnější ze všech křesťanů a nejopravdovější křesťané jsou ti, co se nikdy neodváží pochybovat o Bohu, ale berou Jeho Slovo jednoduše tak, jak je, a věří mu, a na nic se neptají, jsouce jen ujištěni, že řekl-li to Bůh, tak tomu tak bude.
Křesťan je nejspokojenější člověk na světě, ale je nejméně spokojen se světem.
Nevstoupíš-li do žádné církve, dokud nenajdeš nějakou dokonalou, musíš počkat, než se dostaneš do nebe; a mimo to, milý příteli, nalezneš-li dokonalou církev, nepřijmou tě; jsem si jist, že by pak už nebyla dokonalá.
Církev, která neexistuje, aby napravila pohanství, bojovala se zlem, ničila blud, bořila lež, církev, která neexistuje, aby stála na straně chudých, odsuzovala nespravedlnost a nepodporovala spravedlnost, je církví, která nemá právo být.
Církev v zemi, která je bez Ducha, je spíše prokletím než požehnáním. Nemáte-li Ducha Božího, křesťanští dělníci, pamatujte, že stojíte někomu v cestě; jste neplodným stromem, stojícím na místě, kde mohl růst strom plodný.
Je-li v církvi, k níž příslušíš, něco, co je proti inspirovanému Slovu, opusť tu církev.
Běda! Mnoho bylo nedávno učiněno, co podpořilo produkci trpasličích křesťanů. Bídní, neduživí věřící obrací církev spíše v nemocnici než v armádu.
Stav církve je velmi dobře měřitelný podle jejich modlitebních setkání. Modlitební setkání je milostimetr, a podle něj můžeme soudit na velikost Božího jednání mezi lidmi. Bude-li Bůh blízko, církev se bude muset modlit. A nebude-li, jedna z prvních známek Jeho nepřítomnosti bude lenost v modlitbě.
Jestli ďábel nikdy neřve, církev nebude nikdy zpívat. Pán Bůh příliš nepracuje, když ďábel není bdělý a aktivní. Spolehněte se; činný Kristus způsobí, že ďábel bude zuřit. Když slyšíš špatnou pověst, kruté řeči, pohrůžky, posměšky a podobné věci, věř, že Pán je uprostřed svého lidu a mocně pracuje.
Ta církev, kterou má svět nejradši, je dozajista ta, kterou si Bůh oškliví.
Nevěřím žádné ženě, která mluví o milosti a slávě venku, ale doma nepoužije vodu a mýdlo. Ať jsou knoflíky na košilích, ať jsou zalátány dětské ponožky, ať je upečené skopové, ať je dům čistý jako nový špendlík, a takový domov bude šťastný, jak jen domov může být.
(K nevěstě na svatbě:) Podle učení apoštola "muž je hlava ženy". Nesnaž se být hlavou; ale buď krkem, pak můžeš hýbat hlavou, kterýmkoliv směrem chceš.
Kdokoliv, kdo prohlašuje, že se děti rodí dokonalé, nebyl nikdy otcem. Vaše dítě bez zlého? Vy bez očí, míníte!
Začněte učit brzy, neboť děti začínají brzy hřešit.
Svatý život otce je bohatým dědictvím synů.
Děti budou své otce napodobovat v jejich neřestech, zřídkakdy v jejich pokání.
Manželství pochází z ráje a vede do ráje.
Rozhodně čtěte puritány, stojí za víc než všechny moderní věci dohromady.
Zdá-li se vám, že chcete něco jiného [než šálu], pak si nechte narůst vous! [Je to] obyčej nanejvýš přirozený, biblický, mužný a prospěšný.
Vytrvalostí dosáhl hledmýžď [Noemovy] archy.
Ze dvou zel si nevyber ani jedno.
Jednoho dne za mnou přišel jeden džentlmen: "Pane Spurgeone, nesouhlasím s vámi ohledně náboženství. Jsem agnostik." "Ano," odpověděl jsem, "to je řecké slovo, a jeho přesný ekvivalent je ignorant; jestli se chcete hlásit k tomuto titulu, jen račte.
Ve všem jsou nějaké obtíže, kromě jedení palačinek.
Pravda zůstane pravdou, byť se i do opánků obuje.
Čtení knih je bez užitku, když tě neuchvátí a nestanou se ti vodítkem.
Chyby druhých nám mají být zrcadlem, abychom viděli svoje.
Trpělivost každý chválí, ale málokdo ji má.
Kdo špatně mluví o ženách, nechť pomyslí na svou matku a zastydí se.
Urážky jsou jako falešné mince: nemůžeme zabránit, aby nám byly dávány, ale nemusíme je brát.
Nezáleží tolik na tom, kolik máme, ale jak to užíváme.
Nic nás neučí o neocenitelnosti Stvořitele tak moc, jako když se učíme prázdnotě všeho ostatního.
Bůh pomáhá těm, kdo si nemohou pomoci sami.
Radovat se v časných utěšeních je nebezpečné, radovat se v sobě je bláznivé, radovat se v hříchu je zhoubné, ale radovat se v Bohu je nebeské.
Falešní bohové trpělivě snáší existenci jiných falešných bohů. Dágon může stát s Bélem, a Bél s Astarot; jak by také mohl být kámen a dřevo a stříbro pohnut pobouřením; ale protože Bůh je jediným živým a pravým Bohem, Dágon musí padnout před Jeho archou; Bél musí být zbořen, a Astarot musí pohltit oheň.
Nekonečný, a přece dítě. Věčný, a přesto zrozený z ženy. Všemocný, a přesto se držel ženiných prsou. Podpíral vesmír, a přesto potřeboval být nesen na matčiných rukou. Král andělů, a přesto domnělý syn Josefův. Dědic všech věcí, a přesto tesařův pohrdaný syn.
Není-li ti Kristus vším, není ti ničím. On nikdy nevejde ve společenství jako částečný Spasitel lidí. Má-li být něčím, musí být vším, a nebude-li vším, není ti ničím.
Pamatuj, že Pán Ježíš přišel odejmout hřích třemi způsoby; přišel vzít trest za hřích, moc hříchu a nakonec, přítomnost hříchu.
Největší radostí křesťana je dělat radost Kristu.
Příliš mnoho lidí smýšlí nízce o hříchu, a proto smýšlí nízce o Spasiteli.
Ach, pane Ježíši! Neznal jsem Tvou lásku, dokud jsem nepochopil význam Tvé smrti.
Mohli byste stejně tak očekávat, že vzbudíte mrtvé tím, že jim budete šeptat do uší, jako doufat, že spasíte duše tím, že jim budete kázat, nebylo-li by působení Ducha.
Hříšník nemůže bez pomoci Ducha svatého činit pokání a věřit o nic víc, než může stvořit svět.
Je zvláštní, že jistí lidé, kteří tolik hovoří o tom, co jim Duch Svatý zjevuje, myslí tak málo na to, co zjevil jiným.
Duch Boží nevydává svědectví kázáním bez Krista. Vynech Ježíše ze svých kázání, a Duch svatý na tebe nikdy nesestoupí.
Ten, kdo čte Bibli, aby jí vytýkal chyby, brzy jistí, že Bible vytýká chyby jemu.
Slyšíte-li někoho, jak haní Bibli, můžete obvykle usoudit, že ji vůbec nečte.
Na Biblích některých z vás je dost prachu, aby tam šlo vašimi prsty napsat "zatracení".
Čím více čtete Bibli a rozjímáte nad ní, tím více nad ní budete žasnout.
Mnohý text [Písma] je napsán tajným inkoustem, který musí být přiložen k ohni protivenství, aby byl viditelný.
Skutečnost je taková, že někdy čteme Písmo, myslíc na to, co by mělo říkat, než co skutečně říká.
Chceme-li probuzení, musíme probudit naši vážnost vůči Slovu Božímu.
Kamkoli přišel apoštol Pavel, tam vznikla duchovní revoluce. Kamkoli přijdu já, tam podávají čaj.
Když Satan nemůže dostat veliký hřích, vpustí malý, jako zloděj, který jde a nalezne všechny okenice potáhlé železem a zevnitř zavřené. Nakonec uzří malé okýnko v komůrce. Nemůže se dostat dovnitř, a tak tam pustí malého chlapce, aby mohl jít okolo a otevřít zadní dveře. Tak ďábel vždy s sebou nosí malé hříchy, aby šly a otevřely mu zadní dveře, a my ten jeden pustíme dovnitř, řka: "Ó, ten je jen malý." Ano, ale jak se ten malý hřích stane zkázou celého člověka!
Je-li zde člověk, který by mi řekl, že hněv Boží je příliš těžký trest za jeho malý hřích, zeptám se ho, je-li ten hřích malý, proč se ho nevzdá?
Jako sůl ochucuje každou kapku Atlantiku, tak hřích zasahuje každý atom naší přirozenosti. Je v ní tak velmi, tak hojně, že nemůžeš-li jej odhalit, zemřeš.
I to nejlepší, co děláme, je tak poškvrněno hříchem, že je těžko vědět, zdali to jsou dobré nebo špatné skutky.
Vždy budeš moci vědět, jsi-li vysvobozen z viny hříchu, skrze odpověď na otázku: Jsem vysvobozen z lásky k hříchu?
Musíme projevovat soucit vůči hříšníkům, ale ne vůči jejich hříchům.
Nechceš-li smrt hříchu, budeš mít hřích k smrti. Není jiná možnost. Nezemřeš-li hříchu, zemřeš pro hřích. Nezničíš-li hřích, hřích zničí tebe.
Jistě, pokud by byla lidská srdce v pořádku, krátká kázání by stačila. (kázání č. 975)
Ďábel pýchy se narodil s námi; a nezemře byť jen hodinu před námi.
Kniha Přísloví uštědřuje tvrdé rány lenochům, a křesťanský kazatel dobře činí, odsuzuje-li často ten veliký hřích zahálky, který je matkou veliké rodiny hříchů.
Zahálka je klíč k žebrotě.
Zahálčiví lidé pokouší ďábla, aby je pokoušel.
Požitek, tak nazývaný, je vrahem vážného přemýšlení. Toto je věk nadměrné zábavy. Každý po ní dychtí, jako dítě po svém chrastítku.
Nevíra je matka neřesti; je to matka hříchu; a je tedy, pravím, zlo jako mor - vůdčí hřích.
Vystříhejte se samospravedlnosti. Černý ďábel prostopášnosti hubí své stovky, ale bílý ďábel samospravedlnosti hubí své tisíce.
Lenivost je půdou, kde rostou všechny hříchy.
Lenivost je klíčem k žebráctví, je kořenem všech neřestí
Nikde nejsou ateisté, jen na zemi; žádný není v nebi, a žádný není v pekle. Ateismus je divná věc. Dokonce ani ďáblové nikdy nespadli do tohoto zlořádu, nebo "i ďáblové věří, ale třesou se," (Jakub 2:19).
Odpor vůči Boží svrchnovanosti je ve své podstatě ateismus.
Shledáte, že ti, kdo spílají samému Božímu bytí, ač ve svém svědomí vědí, že je Bůh, přesto svými rty rouhavě popírají jeho existenci. Tito lidé říkají, že žádný Bůh není, protože si přejí, aby žádný nebyl.
Zaznamenal jsem, že kdykoliv se někdo vzdá své víry ve Slovo Boží protože to vyžaduje, aby věřil mnoha věcem, jeho nevěra vyžaduje, aby věřil ještě více věcem. Jsou-li ve víře Kristově nějaké obtíže, nejsou ani z desetiny tak velké, jako nesmysly v jakémkoliv systému nevěry, který se ji snaží nahradit.
Člověk bez náboženství je pravý věčný žid, nesmrtelný ve svém nepokoji.
Můžeš-li hřešit a neplakat nad tím, jsi dědicem pekla. Můžeš-li se oddávat hříchu, a pak být uspokojen, že jsi tak učinil, jsi na cestě do záhuby.
Hřích a peklo jsou sezdáni, dokud pokání neprohlásí jejich rozvod.
Pokání musí vykopat základy, ale svatost vztyčí stavbu a pokládá svrchní kámen. Pokání je vyčištění odpadků z chrámu hříchu; svatost staví nový chrám, který zdědí Bůh náš Pán. Pokání a touha po svatosti nemohou být nikdy odděleny.
Pamatuj, že ten, kdo skutečně činil pokání, není nikdy se svým pokáním spokojen.
Pravá víra a pravé pokání jsou dvojčata; bylo by zbytečné pokoušet se říci, které se rodí jako první. Všechny paprsky kola se hýbou najednou, když se hýbe kolo; a tak všechny ctnosti začínají jednat, když Duch svatý vypůsobí znovuzrození.
Mají-li být hříšníci zatraceni, ať tedy aspoň skočí do pekla přes naše mrtvoly. A zahynou-li, ať zahynou s našima rukama ovinutýma kolem jejich kolenou, prosícími je, aby zůstali. Musí-li být peklo naplněno, ať je naplněno proti našemu úsilí, a nenechme tam jít nikoho, koho jsme nevarovali a za koho jsme se nemodlili.
Každý křesťan je buď misionář nebo podvodník.
Věřím, že hanobíme Krista, když si myslíme, že máme lákat lidi něčím jiným než kázáním Krista ukřižovaného.
Nechť je vám toto znakem pravého kázání evangelia - kde Kristus je vším, a stvoření ničím; kde spása je cele z milosti, skrze dílo Ducha svatého, uplatňující duši drahou krev Ježíše.
Nezachrání-li Bůh lidi skrze pravdu, jistě je nezachrání skrze lži. A jestli staré evangelium není schopné vyprodukovat probuzení, tak se obejdeme bez probuzení.
Samá originalita a žádné plagiátoství vede k mdlému kázání.
Bůh mně dal tuto velikou knihu, abych z ní kázal, a vložil-li do ní něco, co shledáváte nevhodným, jděte a stěžujte si Jemu, ne mně. Já jsem jenom Jeho služebník, a je-li Jeho poselství, jež mám hlásat, nepříjemné, nemohu s tím nic dělat.
Žádná hudba není kazateli evangelia sladší, než šelest stran Biblí ve shromáždění.
S kázáním si nemůžeme zahrávat. Kážeme pro věčnost.
Kázání často člověku prospívá nejvíc, když ho nejvíc rozzlobí. Takoví lidé, kteří odcházejí uličkou a říkají, "toho člověka už nebudu nikdy poslouchat," mají velmi často ve své hrudi jitřící šíp.
Pro člověka je lépe, aby se vůbec nenarodil, než aby snížil kazatelnu v divadelní škatuli, aby se v ní předváděl.
Přestanu-li kázat o spáse skrze víru v Ježíše, zavřete mě do blázince, neboť si můžete být jisti, že jsem přišel o rozum.
Kazatel, který je v týdnu neviditelný, je v neděli neposlouchatelný.
Není to tedy žádná novinka, kterou kážu, žádné nové učení. Miluji hlásat tyto silné staré doktríny, které jsou nazývány přezdívkou kalvinismus, ale které jsou jistě a vpravdě zjevenou pravdou Boží, jak je v Kristu Ježíši.
Podle mého soukromého názoru není nic takového jako kázání Krista, toho ukřižovaného, pokud nekážeme to, čemu se dnes říká kalvinismus. (...) Je to přezdívka, nazývat to kalvinismus; kalvinismus je evangelium, a nic jiného.
Slyšeli jste mnoho arminiánských kázání, odvážím se říci; ale nikdy jste neslyšeli arminiánskou modlitbu - neboť svatí na modlitbách ukazují, že jsou jednoho slova, a skutku, a mysle. Arminián se na svých kolenou bude modlit stejně naléhavě jako kalvinista. Nemůže se modlit o svobodné vůli; pro ni zde není místo.
Whitfield řekl: "Všichni se rodíme jako arminiáni." Je to milost, co nás mění v kalvinisty.
Učení, nazývané kalvinismus, nepochází od Kalvína. Věříme, že pochází od toho velikého Zakladatele vší pravdy.
Nejsem kalvinista ze své volby, ale protože si nemohu pomoci. Pravdy, které kážu, jsou ve mně, a částí mě: nenesu své vyznání, ale mé vyznání nese mě.
Kalvinismus je evangelium a nic jiného. Nevěřím, že můžeme kázat evangelium, pokud nekážeme ospravedlnění vírou bez skutků, pokud nekážeme Boží svrchovanost v udílení Boží milosti, ani nekážeme evangelium, pokud nevyvyšujeme vyvolující, nezměnitelnou a účinnou Boží lásku. (kázání č. 7)
Svobodná vůle přivedla mnoho duší do pekla, ale žádnou duši do nebe.
Učení o svobodné vůli - co dělá? Zvelebuje člověka jako Boha. Prohlašuje Boží záměry za nic, protože nemohou být vykonány, jestliže lidé nechtějí. Činí z Boží vůle čekajícího služebníka vůle člověka, a celou smlouvu milosti závislou na lidském skutku. Popírajíc vyvolení pro nespravedlnost, považuje Boha za dlužníka hříšníků.
O svobodné vůli jsem často slyšel, ale nikdy jsem ji neviděl. Vždycky jsem se setkal s vůlí, s mnohou vůlí; ale byla buď vedena jako otrok hříchu, nebo držena požehnanými svazky milosti.
Setkáte-li se s teologickým systémem, který zveličuje člověka, utíkejte od něj tak daleko, jak jen můžete.
To je doktrína, kterou kážeme; je-li člověk spasen, všechna čest má být vzdána Kristu, ale je-li zatracen, všechna vina leží na něm samotném. Shledáte, že všechna pravá teologie je shrnuta v těchto dvou krátkých větách, spasení je celé z milosti Boží, zatracení je celé z vůle člověka.
Buďte ujištěni, že v teologii není nic nového mimo toho, co je falešné.
Ze všech přeludů, které kdy lidi zmámily, a pravděpodobně ze všech rouhání, které byly kdy vyřčeny, nic nebylo absurdnější a nic nevyplodilo větší zlo všeho možného druhu, než myšlenka, že římský biskup může být hlavou církve Ježíše Krista.
Kristus nevykoupil svou církev svou vlastní krví, aby mohl přijít papež a ukrást si všechnu slávu.
Je povinností každého křesťana modlit se proti Antikristu, a pokud jde o to, co Antikrist je, žádný příčetný člověk by se na to neměl ptát. Není-li to papežství církve římské a církve anglikánské, pak na celém světě není nic, co by se dalo nazvat tím jménem. Bylo-li by zahájeno veřejné pátrání po Antikristu, jistě bychom zatkli tyto dvě církve jako podezřelé, a určitě by už je nepustili, protože tak přesně odpovídají popisu.
Opakuji, co jsem již často řekl: raději bych, aby na mě někdo ukázal na ulici a nazval ďáblem, než knězem; neboť ač byl ďábel tak zlý, jaký byl, jen stěží se dokázal vyrovnat ve zločinech, krutostech a ničemnostech tomu, co bylo provedeno pod pláštíkem zvláštního kněžství.
Jak málo respektu chovám vůči ďáblovi, dávám mu přednost před knězem, který předstírá, že odpouští hříchy; neboť dokonce i ďábel je příliš počestný na to, aby předstíral, že dává Božím jménem rozhřešení.
Malá víra přivede tvou duši do nebe; veliká víra přivede nebe do tvé duše.
Dbejte o zrnko víry více, než o mnoho vzrušení.
Víra, která nepůsobí k pročištění, bude působit k rozkladu. Pokud nás víra nevede ke vzdychání po svatosti, není o nic lepší než víra ďáblů, a možná ani tak dobrá jako jejich.
Víra a poslušnost jsou spojeny v jednom ranečku. Ten, kdo poslouchá Boha, Bohu věří; a ten kdo věří Bohu, Boha poslouchá. Ten, kdo je bez víry, je bez skutků; a ten, kdo je bez skutků, je bez víry.
Nemůžete-li věřit Bohu v časných věcech, jak se odvažujete Mu věřit v těch duchovních?
Malá víra obdrží veliká milosrdenství, ale veliká víra ještě větší.
Nevíra zničí i ty nejlepší z nás; víra zachrání i ty nejhorší z nás.
Náboženství založené na lidské autoritě je bezcenné.
Víra nás dělá v slabostech silnými, v chudobě bohatými, v smrti živými.
Víra je živá, snaživá, činná, mocná; neptá se, zda dobré skutky dělat, ale vždy je dělá. Kdo však dobré skutky nedělá, je člověk bez víry.
Mám malou důvěru v ty osoby, které hovoří o tom, že dostávají přímá zjevení od Pána, jako by se On zjevil jinak než v a skrze evangelium. Jeho Slovo je tak plné, tak dokonalé, že to, aby Bůh dával jakákoliv nová zjevení je pro mě zcela zbytečné. Činit tak by bylo potupit dokonalost toho Slova.
Pokání a víra jsou neznovuzrozeným odporné; raději by opakovali tisíc formálních modliteb, než vyronili jednu jedinou slzu pravého pokání.
Pokání roste jako roste víra. Nemyl se o tom; pokání není věcí dnů či týdnů. (...) Ne, je to celoživotní ctnost, jako víra sama.
Lidé se nikdy nestanou velikými v teologii, dokud se nestanou velikýmí v utrpení.