(Čuang-c´)
Mysl dokonalého člověka je jako zrcadlo. Nic nezachycuje. Nic neočekává. Odráží, ale nezadržuje. Tudíž dokonalý člověk může jednat bez úsilí.

(Čuang-c´)
Zrození člověka je zrozením jeho strastí. Čím déle žije, tím hloupějším se stává, neboť jeho úzkost vyhnout se nevyhnutelné smrti je stále aktuálnější. Jaká trpkost!
Žije pro něco, co je vždy mimo dosah! Jeho žízeň po přežití v budoucnu mu bere schopnost žít v přítomnosti.