(Kryl Karel)
Láska je stav duše. Něco jiného je, když člověk vzplane poprvé, jinak ji vidí táta a máma s dětmi a jinak staří lidé v takzvaném prázdném bytě. Láska je slovo a slova jsou ošidná.

(Kryl Karel)
Děkuji za nezdar, ten naučí mne píli, bych mohl přinést dar, byť nezbývalo síly. Pro sladkost usnutí, děkuji za únavu, za ohně vzplanutí i za šumění splavu. Děkuji za žízeň, jež slabost probudila, děkuji za trýzeň, jež zdokonalí díla.

(Kryl Karel)
Nevěř ostnatému drátu, byť se stokrát tvářil jak stonek růže.

(Kryl Karel)
Naše zásady končívají tam, kde se kříží s našimi úmysly.